Kůň je velmi inteligentní, přátelské a citlivé zvíře. Přesto byl po staletí jedním z nejubožejších otroků člověka. Milióny koní umíraly ve válkách, byly zneužívány pro práci, sport a zábavu lidí. Ve starověkém Řecku bylo úmyslné štvaní zvířat proti sobě, dostihy a nejrůznější formy zápasů zvířat s gladiátory vítaným zdrojem zábavy. Už tři tisíce let se tedy lidstvo upevňuje v názoru, že zvířata tu jsou nejen k tomu, aby nám zajišťovala obživu, ale také proto, aby nás bavila.
Dostihový sport se stal jednou z nejhorších forem vykořisťování zvířat. Využívání zvířat ve sportu má v dnešní době mnoho zastánců. Na člověka pěstující dostihový sport se často pohlíží jako na milovníka zvířat. Bookmakeři bohatnou z příjmů sázek na zápasech a dostizích. Ve sportu jsou koně zneužíváni především pro dostihy, parkur a klusácké závody. V některých zemích jsou zápasy a sporty se zvířaty považovány za kulturní tradici. Na podobnou národní pýchu zemřely v Čechách desítky koní - staly se obětmi dostihu Velká Pardubická.
Koňský dostih je chovatelská zkouška, prověřující rychlost koně v klusu nebo cvalu, případně jeho schopnost překonávat překážky. Dostihy se v dnešní době pořádají na dostihových závodištích, každý dostih má určité propozice. Dostihy jsou zařazeny do samostatného sportovního odvětví (mimo jezdectví - což je jiné sportovní odvětví), které se oficiálně nazývá dostihový sport.
Dostihy u nás organizuje a řídí Jockey Club České republiky. Na regulérnost dostihů dohlíží dostihová komise.
Dostihový jezdec se zpravidla označuje jako žokej (i když u nás tento titul přísluší pouze jezdci z povolání, který zvítězil v alespoň 50 dostizích). Na sobě má dres v barvách majitele koně, povinná je i helma a bezpečnostní vesta.
Dostihy se dělí na rovinové, překážkové a klusácké.
Před dostihem
Organizátor dostihu sestaví propozice dostihu, ty jsou zveřejněny v Dostihovém věstníku. Majitel koně nebo osoba jím pověřená podá přihlášku svého koně do dostihu, po termínu podání přihlášek vydá organizátor seznam přihlášených koní. Obvykle týden před startem dostihu podává majitel potvrzení o startu svého koně v dostihu. Na jeho základě se sestavuje startovní listina („startka“). Na ní už mají startující koně přidělená startovní čísla (určují se losem, ale například u neklidných koní lze požádat o přidělení nejvyššího startovního čísla - kůň pak má na startu tu nejnevýhodnější pozici). Stanovená je i váha, kterou kůň ponese, majitel nahlásí jméno jezdce svého koně Před dostihem probíhá ve vážnici vážení jezdců (včetně sedla), trenér koně v sedlišti osedlá a stájník předvádí v padocku. Jezdci na pokyn startéra opustí vážnici a přejdou do padocku, kde dostanou poslední pokyny od trenéra a majitele koně (tzv. ordre). Na pokyn startéra jezdci nasednou a odchází na dráhu k předvedení zkušebního cvalu (v překážkových dostizích i zkušebního skoku) a pak se dostaví k místu startu.
